| (1 Kings 22:9) |
| וַיִּקְרָא֙ |
| way·yiq·rā |
| Then called |
| H7121 |
| Verb |
| מֶ֣לֶךְ |
| me·leḵ |
| the king |
| H4428 |
| Noun |
| יִשְׂרָאֵ֔ל |
| yiś·rā·’êl |
| of Israel |
| H3478 |
| Noun |
| אֶל־ |
| ’el- |
| called |
| H413 |
| Prep |
| סָרִ֖יס |
| sā·rîs |
| a officer |
| H5631 |
| Noun |
| אֶחָ֑ד |
| ’e·ḥāḏ |
| - |
| H259 |
| Adj |
| וַיֹּ֕אמֶר |
| way·yō·mer |
| and said |
| H559 |
| Verb |
| מַהֲרָ֖ה |
| ma·hă·rāh |
| Hasten |
| H4116 |
| Verb |
| מִיכָ֥יְהוּ |
| mî·ḵā·yə·hū |
| [hither] Micaiah |
| H4321 |
| Noun |
| בֶן־ |
| ḇen- |
| the son |
| H1121 |
| Noun |
| יִמְלָֽה |
| yim·lāh |
| of Imlah |
| H3229 |
| Noun |